Archiv rubriky: Aktuality

V této době, kdy se nemůžeme zúčastňovat společné liturgie se můžete podívat na seriál videí na youtube kanále. První video se týká duchovního svatého přijímání. Druhé video liturgie v domácím prostředí – v rodině.

 

Pro rodiny i jednotlivce je připraven video průvodce o tom, jak při rodinné modlitbě využít prvky, které známe z velikonočních obřadů v kostele: Úvodní video • Zelený čtvrtek • Velký pátek • Vigilie vzkříšení.

Pobožnost křížové cesty se společně můžeme pomodlit v pátek 3. 4. od 18:00

Kající pobožnost bude v neděli 5. 4. v 18:00

obě pobožnosti budou přenášeny přes YouTube kanál zde.

 

 

V naší farnosti můžete sledovat přenos mše svaté na květnou neděli 5. 4. v 9:00

Odkaz ke sledování zde.

Čeští a moravští biskupové ve svém prohlášení k situaci kolem koronaviru uvedli, že věřící mohou svou nedělní povinnost mše svaté splnit také poslechem televizního či rádiového přenosu nebo přenosu na nových komunikačních prostředcích.

V nabídce Radia Proglas jsou mše svaté řazeny v úterý, čtvrtek a pátek od 18:00 a přenášeny budou z brněnského studia Proglasu, pražského kostela Panny Marie Sněžné a kostela sv. Bartoloměje v Kravařích.

Nedělní bohoslužba pak začíná v 9:00 a přenášena bude z kostela Panny Marie Pomocnice v Olomouci. A vzhledem k aktuální situaci a k vládním opatřením proti šíření koronaviru přidává Proglas také další bohoslužbu: každou neděli ještě mimořádnou mši svatou od 19:30.

Portál Mše svaté online přináší na jednom místě přehled katolických mší svatých, které můžeme sledovat, či alespoň poslouchat prostřednictvím internetového vysílání. Přehled najdete zde.

 

 

 

Drazí dobrovolníci,

Oblastní charita Kutná Hora začíná šít kapsové roušky pro možnost vložení nanofiltru.

Pokud máte chuť a sílu k šití, budou moc rádi za vaši pomoc.

Materiál si v případě potřeby můžete vyzvednout na Správním středisku charity v Havířské 403 (vchod vedle zadního vchodu do kina) v těchto časech:

ČTVRTEK 2.4. od 9:00-14.00

PÁTEK 3.4. od 9:00-12:00.

Bližší informace naleznete zde.

Návod na bavlněnou rouška s kapsou na filtr 15 x 20 cm podle Technické univerzity v Liberci naleznete na YouTube.

Děkujeme.

Ve všech diecézích ČR bude v době od 29. 3. do 5. 4. probíhat Týden modliteb za mládež. Cílem Týdne modliteb za mládež je:

1. doprovázet aktivity mládeže a aktivity pro mládež společnou modlitbou;
2. pomoci mladým lidem uvědomit si, že jsou živou součástí společenství církve;
3. vnímat krásu i náročnost životního období, ve kterém se uskutečňují volby ovlivňující celý následný život, společnost i církev.

 

Sekce pro mládež ČBK připravila k tomuto účelu brožuru, kterou si můžete stáhnout zde.

Před 5. neděli postní vydává diecézní biskup pastýřský list. Obrací se na věřící v době, kdy zůstávají zavřené chrámy a Velikonoce budou jiné než všechny předchozí:

 

Milovaní bratři a sestry v Kristu,

křesťan se pozná nikoliv podle toho, že nese svůj kříž, ale podle toho, jak jej nese: miluje jej a objímá, čímž se podobá Pánu. Přijímá svůj kříž s láskou stejně jako On, když Ho vedli na popraviště, kde jej proměnil v nástroj spásy.

Už léta žijeme v klidné a hojné době, která nás svou mírností ukolébala a snad i přivedla k duchovní pohodlnosti či lhostejnosti. Zvykli jsme si křížem se žehnat, o kříži často mluvit, ale málokdy ho musíme v každodenním životě skutečně nést, natož abychom si trpělivě osvojovali dovednost objímat ho a milovat. A ona je to skutečně dovednost, nejenom rozhodnutí nebo postoj. Snažíme se být jako náš Pán, ale nedaří se nám to. Jsme hříšní a slabí, někdy i lhostejní, a proto neustále potřebujeme trpělivě se učit lásce k Bohu a ke svým křížům.

Každoroční školou lásky ke kříži je zejména postní doba. V posledních desítkách let jsme si v ní museli někdy i složitě vymýšlet, čeho se vzdáme, co uděláme pro druhé a jak prohloubíme svou modlitbu. Letošní postní doba je jiná. Sama před nás postavila reálné kříže. Nemusíme už hloubat, čeho se zřekneme, protože skončila veškerá zábava mimo naše domovy. Nemusíme se ptát, komu pomoci, protože kolem nás a s námi žije ohromné množství potřebných, pro které je najednou životním ohrožením jít si nakoupit potraviny. Nemusíme se ptát, jak oživit jednotvárnost své modlitby, když i účast na nedělní bohoslužbě je náhle nemyslitelná a přístup ke svátosti smíření velmi obtížný.

Milovaní bratři a sestry v Kristu,

modleme se za překonání současných obtíží, zasazujme se podle svých možností o jejich zmírnění, ale pokoušejme se je přijímat také jako dar. Jako nový dar, který je pro nás velikou příležitostí a výzvou obejmout reálný kříž. Pokorně se obrátit k Bohu, litovat svých hříchů, s vděčností Pánu pokleknout, vzít do ruky Růženec, breviář, Písmo svaté a zcela konkrétně pomoci potřebným. Je to příležitost učit se své kříže nejenom nést, ale i objímat a milovat.

Veškeré postní odříkání i modlitby se musí vždycky projevit ve skutcích lásky. Křesťané, tedy Kristovi učedníci, se poznají podle lásky (viz Jan 13,35), nikoliv podle vnitřního hnutí mysli. Křesťanská láska není souborem pocitů, ale skutků. Dnes vidíme skutky lásky všude kolem sebe, a to velice spontánní. Kolik z Vás chodí někomu jinému nakoupit, šije roušky, hlídá děti, či jinak pomáhá! Chtěl bych Vám za to vyjádřit převeliký dík, stejně jako lékařům, ošetřovatelům, zdravotníkům, pracovníkům charity a dalších podobných služeb, záchranářům, ale i prodavačům, řidičům dopravních prostředků, policistům a všem, kdo nezůstávají doma, protože musí sloužit i přes velké riziko, které z toho pro ně plyne.

Srdečně rovněž děkuji duchovním, kněžím a jáhnům, řeholnicím a řeholníkům, kteří ani přes zavřené kostely nepřestali plnit svou službu obětovat se Bohu za svěřený lid, slavit Eucharistii, nabízet konkrétní pomoc duchovní i praktickou. Má zvláštní podpora patří kněžím, kteří udělují svátost smíření v jakékoliv situaci, zejména nemocným. Zavřené chrámy nemohou zavřít naše srdce. Čím vzácnější je nám účast na bohoslužbě, tím hlouběji jsme zváni hovořit se svým Pánem v dialogu vlastního srdce i v rodinném společenství. Využijme tohoto období k obnově rodinné modlitby. Dopřejme dětem, aby znovu zakusily společnou modlitbu s rodiči, neboť ta je bude formovat a posvěcovat.

Zvlášť mysleme také na seniory, kteří zakoušejí veliké období samoty. Jejich vnoučata nechodí do školy, přesto se s nimi prarodiče nemohou potěšit. Blízcí jim často mohou jen přinést nákup a nechat ho přede dveřmi. Kéž je Vám, starým či nemocným, povzbuzením naše společná modlitba, ale i aktivita. Pišme seniorům dopisy, volejme jim, pomáhejme jim na dálku a modlitbou doprovázejme i všechny, kdo se o ně a o nemocné starají. Nezapomínejme, jak krásné pro ně je, když jim děti či vnoučata přijdou alespoň zamávat pod okno. Staří a nemocní lidé teď více než kdy jindy zakoušejí chvíle, kdy Ježíš z kříže volal na svého Otce, proč Ho opustil. I jejich kříž však vede k lásce. Můžeme říci, že je to láska o to větší, vznešenější a účinnější.

Milovaní bratři a sestry v Kristu,

už teď je jasné, že letošní období postního sebezáporu neskončí ani Velikonocemi. Budeme je patrně slavit ve svých domovech, podrobnější pokyny obdržíte v blízké době. Chtěl bych Vás poprosit, abyste i takové Velikonoce v rodinách pojali skutečně svátečně a zbožně. Věřím, že během nich pocítíte, že kříž, který se po celý život společně učíme milovat a objímat, nás neubíjí, ale je nástrojem Boží spásy a věčnosti, která daleko přesahuje dny a roky, jež jsou nám vyměřeny na tomto světě. Až soudobé těžkosti pominou, kéž z nich vyjdeme pokornější a moudřejší, hlouběji zamilováni do Krista a jeho kříže.

Píši tento dopis o slavnosti Zvěstování Páně, jež je skrze naši nebeskou Matku Pannu Marii hmatatelným příslibem naší záchrany, vykoupení. Je svátkem naděje, ujištěním, že po noci se znovu rozední. S touto nadějí proto zdvihněme své kříže a vykročme ve šlépějích Toho, který svůj kříž objímá a ten můj pozvedá, abych s Ním měl podíl v Božím království. On a Jeho láska vítězí, proto zvítězí i ten, kdo obejme svůj kříž.

Všechny Vás v této těžké době svěřuji pod mateřskou ochranu Panny Marie, vyprošuji Vám hojnost darů Ducha Svatého, pevné zdraví, odvahu a ze srdce Vám žehnám!

Váš

biskup + Jan

V Hradci Králové, o slavnosti Zvěstování Páně, 25.3.2020

V době celospolečenských omezení daných šířením epidemie koronaviru píše kardinál Duka na den Slavnosti Zvěstování 25. března 2020 děkovný dopis adresovaný studujícím a mládeži.

Dopis, který přečetl režisér Jiří Strach si můžete poslechnout zde.

Milé děti, žáci, žákyně, studenti a studentky,

píši vám tento dopis, protože myslím, že je to důležité. Budu rád, když si ho přečtete a budete o něm přemýšlet.

Před několika týdny se změnily naše životy ze dne na den. Nikdo to nečekal, nikdo na to nebyl ani v nejmenším připravený. Byli jsme zvyklí, že žijeme v bezpečné a svobodné době. Ze můžeme chodit, kam chceme, a můžeme se vídat s lidmi, které máme rádi, kdykoliv na to máme chuť. Ze můžeme libovolně cestovat. I když se vám třeba často nelíbilo, že od pondělí do pátku musíte do školy, byla to jistota. Nic z toho najednou neplatí. Školy jsou zavřené, nesmíte do kina a nemůžete se vídat s kamarády, jak jste byli zvyklí. Dokonce vám dospěli říkají, že raději nepůjdete ani na návštěvu za dědou a babičkou, abyste je neohrozili. Venku skoro nikdo nechodí, život jako by zmizel. Všechno vypadá — zahalené do roušek — strašidelně, pocit jistoty a bezpečí jako by se vytratil.

Bůh na nás sesílá různé zkoušky. Jsem starý muž a zažil jsem takové životní zkoušky, o kterých vy se už učíte jen v dějepisu a neumíte si je moc představit. Koronavirus a jeho šíření je trochu jiný, protože se týká nás všech a je na nás, jak v této zkoušce obstojíme všichni společně. Každý z nás máme svou velkou roli a je důležité, jak se k ní postavíme. Zvládnutí situace není v rukou jen naší vlády a státu, našich skvělých a odvážných doktorů a zdravotníků nebo třeba hasičů, vojáků či policistů. Je v rukou každého z nás, a tím ted' myslím i vás, děti, žáky, studenty.

Svět se obrátil vzhůru nohama nejen vám, ale i vašim rodičům, prarodičům a učitelům. Je toho na ně hodně a dělají všechno možné, aby se o vás dobře postarali. Chtěl bych, abyste si toho všimli. Abyste viděli, co pro vás vaši nejbližší dělají, co se děje kolem vás a že i vy můžete pomoct. Ted' vidíte lásku, o které mluvil Pán Ježíš, v pravém slova smyslu v přímém přenosu. Lidé si pomáhají navzájem, šijí roušky, starším lidem chodí na nákupy. Mladí zdravotníci, často ještě nedostudovaní, jsou připraveni na okamžik, kdy budou povoláni do služby, aby se mohli starat o nemocné, skauti pomáhají už od samého počátku.

Možná se zdá, že je to strach, který lidi spojil. Já si to ale nemyslím. Vidím, že to byla láska, která lidi spojila. Láska k bližnímu, obětavá a maximálně pokorná. Taková, jaká má být, a která v tom světě před epidemií jako by nebyla tolik vidět.

I vy můžete pomoct a já vás o to prosím. Plňte svoje úkoly na dálku svědomitě. Poslouchejte svoje rodiče a učitele; věřím tomu, že i těm méně oblíbeným už se po vás moc stýská a udělali by všechno pro to, abyste mohli zase normálně společně svádět boj se vzděláním ve třídě. Rodiče se snaží být vám ku pomoci při pinění vašich školních povinností, ale ani oni nezvládnou všechno. Když budete bez odmlouvání a s radostí přistupovat k vaší škole na dálku, pomůžete tak všem a všichni si toho budou moc vážit. Vždyť vy, děti, jste ti Pánem ežíšem nejmilovanější a ve vás je naděje. A jsem přesvědčen, že je mezi vámi mnoho takových, kteří jednou jako dospělí budete pomáhat při řešení dalších, jiných těžkých zkoušek, které přijdou. A k tornu budete potřebovat vědomosti, znalosti a zkušenosti, které i ted' získáváte tak intenzivním, nezvyklým způsobem při vyhlášení nouzového stavu.

Na začátku dopisu jsem psal, že „jako by se ztratil pocit jistoty". Záměrně jsem použil podmiňovací způsob, kondicionál, jak se učíte vy větší v českém jazyce. „Jako by"... Ve skutečnosti se ale jistota neztratila. Jsem si jist, že Bůh nás má rád. Že i tato zkouška má svůj důvod. Nevím, možná se má ukázat, že i mobily, tablety a komunikace na dálku, všechno, co vaši rodiče nemají rádi a my staří tornu tolik nerozumíme, má svou světlou stránku a může nás posunout dál. Možná se má ukázat, že umělá inteligence pro lidstvo nemusí být hrozbou, ale naopak nám pomůže přežít, či vyvarovat se nemoci, třeba díky chytré karanténě. Anebo třeba jen Bůh viděl, že je načase, abychom se zklidnili, začali v tichosti svých duší přemýšlet a našli k němu zpět tu správnou cestu, cestu lásky a pokory.

Vám dětem moc děkuji, že se učíte a pomáháte svým rodičům a učitelům. Že jim dáváte radost a smysl všechno zvládnout. Vážím si toho.

Myslím na vás a vám všem, vašim rodičům, prarodičům, blízkým, přátelům, učitelům, kamarádům a všem lidem vyprošuji Boží milost.

kardinál Dominik Duka OP
arcibiskup pražský a primas český

Praha dne 25. března 2020 v den Slavnosti Zvěstování Páně 

V Kutné Hoře 19. března 2020

 

Milí spoluobčané, obyvatelé Kutné Hory,

možná jste si všimli, že od soboty 14. března každý den v poledne zvoní z věže kostela sv. Jakuba zvon Jakub Maria. Bude to už tři roky, co byl i díky vašemu zájmu a pomoci odlit a zavěšen do věže.

Tehdy jsme ve farnosti dlouho a důkladně zvažovali, jaký nápis na zvon umístit; vybírali jsme ho z Bible a chtěli jsme, aby byl nadčasový a povzbudivý. Nakonec jsme se rozhodli propojit několik biblických citátů. Zvon nám svým krásným a mohutným hlasem pokaždé připomíná: „Pán je s vámi, nebojte se! Velebte se mnou Hospodina, jásejte Jakubovu Bohu!”

Právě začátek tohoto poselství mě nyní inspiroval k rozhodnutí nechat zvon každý den znít, aby nás jeho hlas povzbuzoval a ujišťoval, že v žádné, byť sebetěžší situaci nejsme opuštěni.

Zároveň jsem si vzpomněl na krásnou větu, kterou někdo v době, kdy jsme na pořízení zvonu sháněli prostředky, pronesl: „Město bez zvonu je jako člověk bez duše“. A já nechci, aby naše město, i když jeho ulice jsou v těchto dnech liduprázdné, bylo bez duše, smutné a opuštěné. Proto se nad ním každý den na pár minut rozezní vznešený hlas našeho společného zvonu.

Modlím se za vás, vaše rodiny a celé město. Ať nás Bůh chrání od nemoci a jakéhokoliv zla, uchová v našem srdci pokoj, dá nám trpělivost a ohleduplnost. Ať se ve zdraví dočkáme chvíle, kdy nás zvon opět svolá, abychom děkovali Bohu za možnost normálně žít a opět prožívat radost z toho, že žijeme zde a spolu.

Svatá Barboro a svatý Jakube, orodujte za nás!

Všem vám žehnám

P. Jan Uhlíř

 

Přikládám také modlitbu, kterou se v těchto dnech rád modlím.

Všemohoucí a milosrdný Bože Otče, Stvořiteli světa,
který jsi z lásky k nám poslal na svět svého Syna jako lékaře duše i těla,
shlédni na své děti, které se na Tebe obracejí
v této obtížné době plné dezorientace a obav
v mnoha místech Evropy i světa
a hledají sílu, spásu a úlevu.

Osvoboď nás od nemoci a strachu,
uzdrav naše nemocné, utěš jejich rodiny,
dej moudrost hlavám státu,
dej sílu a odměnu našim lékařům,
zdravotníkům a dobrovolníkům,
dej věčný život zesnulým.
Neopusť nás v dobách zkoušky,
ale vysvoboď nás ode všeho zlého.

O toto prosíme Tebe,
který se Synem a Duchem Svatým
žiješ a kraluješ na věky věků.

Amen.

(převzato z www.cirkev.cz)